Zpracovala Skupina informatiků Strany zelených

Proč?

Demokratický stát má několik důvodů, proč podporovat otevřené programy, formáty a data. Všechny tyto důvody jsou v konečném důsledku ekonomické. Z pohledu ekonomické teorie je mnohé z nich možné řadit do skupiny pozitivní externality. Tímto termínem jsou označovány důsledky chování určitého subjektu, jež přináší užitky jiným subjektům, aniž by za ně tyto subjekty platili. Jednotlivé důvody jsme se pokusili seřadit podle ekonomické významu pro stát (jde však o řazení subjektivní, jelikož pro kvalitní analýzu nemáme dostatek vstupních dat):

1. Vývoj otevřených programů je relativně levný, a to zejména díky velkým možnostem sdílení naprogramovaného kódu, snadné spolupráci na vývoji, nízkým výdajům na administrativu, distribuci a propagaci. Tuto výhodu však pravděpodobně ocení jen opravdu velká firma¹, které se vyplatí financovat vývoj otevřeného software, jelikož jej instaluje na velký počet počítačů, takže ušetřené náklady za nákup licencí převýší investice do vývoje. Za takovouto firmu můžeme považovat i stát, který vydává nemalé částky za nákup licencí na programové vybavení svých zaměstnanců (na ministerstvech, školách, institucích, výzkumných ústavech, atd.) a nepřímo i za programové vybavení svých občanů.²
2. Vývoj otevřených programů umožňuje místo do nákupu kopií programů či licencí na užívání programu investovat do programátorů. Pro stát to znamená, že finance neodcházejí mimo jeho hranice a zároveň se zvyšuje zaměstnanost a kvalifikace jeho obyvatel.³
3. Programy a formáty s otevřeným kódem obvykle dodržují standardy, což představuje velmi dobrý předpoklad pro stabilní vývoj a vzájemné propojování informačních systémů.
4. Otevřený software prakticky znemožňuje vznik monopolů v oblasti vývoje software a umožňuje státu svobodný výběr dodavatele programového kódu a souvisejících služeb. To znamená i vyšší konkurenci mezi společnostmi vyvýjejícími software, a tudíž i nižší ceny.
5. Otevřený kód umožňuje rychlejší odhalování a odstraňování bezpečnostních rizik a chyb v programech.
6. Otevřené programy jsou schopny zabezpečit vysokou míru transparentnosti při zadávání veřejných zakázek (umožňují ověřit počet řádků zdrojového kódu, složitost projektu, apod.).
7. Ekonomické úspory vyplývají rovněž z úspor díky nižší potřebě inovace počítačů, k níž nutí novější verze programového vybavení.⁴
8. Srozumitelně deklarovaný a aktivně realizovaný přechod státních institucí na otevřené programy, formáty a data by byl pravděpodobně s malým zpožděním následován postupným zvýšením využívání otevřených programů a formátů v soukromých společnostech a v domácnostech. Takováto změna by mohla zároveň vyvolat snížení cen těch počítačových programů, které nejvíce pocítí pokles zájmu. Coby výsledek je pak možné očekávat zlepšení bilance zahraničního obchodu.
9. Stát by měl především sloužit daňovým poplatníkům. Tomuto chápání role státu lépe odpovídá investování do vývoje programů než nakupování licencí.⁵
10. Otevřený software je vynikající pomůckou pro vzdělávání, jelikož umožňuje studovat programový kód, provádět experimenty s bežně používanými a vyspělými programy, zapojovat se do programátorských týmů, apod.
11. Otevřený software představuje vhodné řešení pro e-Government.⁶
12. Přechod na otevřený software má podporu Evropské unie.⁷
13. Podpora vývoje otevřených programů, formátů a dat je velmi nenápadná zato však trvalá forma pomoci méně bohatým zemím, komunitám a jednotlivcům, kterým dává do rukou vyspělé systémy a informace, které jim mouhou pomáhat v jejich rozvoji.

Jak?

V článku Open Source Software economics je definováno pět kategoríí programů s otevřeným kódem podle iniciátora tvorby kódu. Cílem našich snah je zejména zvýšit iniciativu ze strany státu a posílit synergické vazby s ostatními skupinami. Proto volíme taktiku pracovně zvanou "otevřená státní informatika", která se skládá ze tří pilířů (seřazených dle předpokládané posloupnosti jejich zavádění):

1. V rámci všech projektů financovaných státem, v jejichž rámci vzniká programový kód, striktně vyžadovat vytváření tohoto kódu pod některou z otevřených licencí, dodržovat základní pravidla programování otevřeného kódu a preferovat multiplatformní řešení.
2. Omezení nákupu programového vybavení (včetně OEM) státními organizacemi pouze na zdůvodněné případy, kde není vyhovující otevřená alternativa. Ušetřené peníze by měly být investovány do vývoje otevřeného software.
3. Vytvoření burzy pro vývoj programů s otevřeným kódem.⁸

1. Projekty financované státem

V rámci projektů financovaných státem předpokládáme ve skutečnosti o něco širší požadavky, než je naznačeno výše. Zejména považujeme za dobré prosadit:

• zveřejňování datových výstupů:
• prostřednictvím minimálně jednoho všeobecně dostupného média (předpokládá se zejména Internet),
• pod otevřenou licencí či copyleftem,
• v otevřeném formátu (pokud neexistuje otevřený formát umožňující kvalitní zveřejnění daného typu data, tak je nutné zdůvodnění);
• programátorské výstupy:
• zveřejnění prostřednictvím minimálně jednoho všeobecně dostupného média (předpokládá se Internet),
• pod otevřenou licencí,
• při programování se předpokládá dodržování standardů a zvyklostí pro vývoj otevřených programů.

2. Nákup programového vybavení

Hlavní metodou pro přechod státních istitucí na využívání programů s otevřeným kódem by bylo zkomplikování až znemožnění nákupu programového vybavení, pro které existuje dostatečně kvalitní otevřená varianta. Toto opatření by bylo doprovázeno:

• vytvořením webu, na němž by bylo možné:
• stáhnout programy s otevřeným kódem, které jsou vhodné pro využívání ve státních organizacích,
• dávat návrhy na zlepšení jednotlivých programů,
• diskutovat problémy a přínosy související s přechodem na programy s otevřeným kódem;
• monitorováním programového vybavení státních organizací a každoroční analýzou úspor realizovaných prostřednictvím přechodu na programy s otevřeným kódem;
• investováním ušetřených financí do vývoje otevřených programů podle požadavků zaměstnanců státních organizací a prostřednictvím burzy pro vývoj programů s otevřeným kódem.

3. Burza pro vývoj programů s otevřeným kódem

Systém by měl dle naší současné představy umožnovat a automatizovat:

• vkládání nabídek a poptávek na vytvoření nových programů či doprogramování funkce / funkcí do programu již existujícího;
• slučování prostředků na financování programátorských prací;
• provádění výběrových řízení;
• kontrolu realizace zakázky.

Burza by měla být spravována nezávislou - nejlépe neziskovou - organizací a její provoz by měl být financován z úroků z vkladů investorů a/nebo z poplatků za uskutečněné transakce.

Dovětek

Tento článek je prvním zveřejněním představ Strany zelených v oblasti podpory otevřeného software. Jeho hlavním úkolem je iniciovat diskusi na toto téma, která by v konečném důsledku měla pomoci k vytvoření realizovatelného plánu rozvoje využívání a vývoje otevřených programů, formátů a dat ve veřejné správě.

Velmi tudíž uvítáme Vaše komentáře, názory, připomínky, kritiku, doplňky, zkušenosti,..., které můžete přidávat dole na stránce prostřednictvím tlačítka "Nový komentář".

Poznámky

1. Asi nejlépe toto dokumentuje firma IBM, která se rozhodla pro úplný přechod na linuxový desktop do konce roku 2005 (viz neveřejný dopis zaměstnancům IBM).
2. Jestliže přijmeme odhad, že státní instituce České republiky spravují cca 100.000 počítačů, na které zhruba každé tři roky nainstaluje nový operační systém, kancelářský balík a několik dalších programů nahraditelných programem s otevřeným kódem, s celkovou cenou 15.000,-kč, tak to představuje roční výdaje 500 milionů kč. Hlouběji se porovnání nákladů otevřeného a proprietárního software věnuje David Wheeler v textu Proč používat svobodný a otevřený software? Zkuste řeč čísel!
3. Pokud by Česká republika všechny ušetřené peníze vložile do vývoje, tak při ročních nákladech 1 milion na jednoho zaměstnance by vzniklo 500 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. To není mnoho, ale v této úvaze je počítáno pouze s náhradou základního programového vybavení na desktopech a nikoliv s náhradou náročnějších aplikací a systémů. Jelikož však v tuto chvíli není k dispozici souhrnná informace o programovém vybavení desktopů a serverů veřejné správy, tak je nemožné se pouštět v této úvaze dále.
4. Tyto úspory dokumentuje např. text Open-source software in e-government. Pro argumentaci nepoužitelným, zato však zajímavým potvrzením tohoto faktu jsou komunitní sítě, např. CZ Free.Net, v nichž převážná většina routerů je vytvořena z vyřazených počítačů s nainstalovaným Red Hatem či Debianem.
5. Tento argument je do jisté míry falešný, jelikož i za peníze utracené za licence jsou placeni programátoři podílející se na vývoji. Rozdíl je však v tom, že u proprietárního software je značná část těchto peněz utracena za marketing, distribuci a programování funkcí, které nepřispívají ke zlepšení funkcionality programu (typickým příkladem je ochrana proti nelegálnímu kopírování, instalaci a užívání).
6. Toto konstatování vyplývá z dokumentu Open-source software in e-government. Česká republika si však pro protál veřejné zprávy vybrala řešení, které není založené na otevřených programech (viz článek Portál veřejné správy: první dojmy). Strana zelených nemá v úmyslu převádět systémy, které jsou založeny na proprietárním software na otevřená řešení. Její strategie je založena na prosazování otevřeného software u nově vytvářených či zprovozňovaných systémů. U již fungujících systémů Strana zelených požaduje, aby byly multiplatformní a dodržovaly standardy. Tedy, aby se např. nestávalo, že uživatelé některých méně používaných prohlížečů Internetu se nemohou dostat do některých státem provozovaných veřejných informačních systémů. Velmi kuriózní je z tohoto pohledu Informační systém o odpadech, který např. uživatelům prohlížeče Mozilla sdělí: "Aplikace podporuje pouze prohlížeče kompatibilní se standardem Mozilla/4.x.". Autoři tohoto článku několikrát na tuto chybu zodpovědné pracovníky upozorňovali - zatím neúspěšně.
7. Byly dokonce vytvořeny pokyny pro přechod na otevřený software. Otevřený software je zmíněn rovněž v eEurope+, ale důležitější než celkem dvě navržená opatření, v rámci nichž má být realizována podpora otevřeného software, je celkové vyznění dokumentu.
8. V současné době existuje server Centrální adresa, na kterém jsou zveřejňovány "veřejné zakázky, dražby a ostatní nabídky" a který provozuje Česká pošta. Burza, o které píšeme, by však měla umožňovat nejenom poptávat, ale i nabízet tvorbu programů, modulů, funkcí, apod. V systému by měly mít možnost inzerovat rovněž privátní společnosti a soukromé osoby. Systém by měl umožňovat slučování financí více subjektů na jeden projekt. Systém by mohl rovněž zčásti automatizovat výběrová řízení a pomáhat při kontrole plnění zadání prostřednictvím sledování stupně realizace zakázky (např. propojením s některým ze systémů pro spolupráci na tvorbě programů, jako je SourceForge.net).